Do zahraničí míří stále více rizikové části populace, senioři a malé děti. Stoupají statistiky importovaných nákaz.

Počet osob cestujících do zahraničí se meziročně neustále zvyšuje. V roce 2016 se tento ukazatel přiblížil k hodnotě 1,8 miliardy cestovatelů za kalendářní rok, což je 4násobně víc než před 10 lety. Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti.

S počty cestovatelů logicky stoupají i statistiky importovaných nákaz, i když jejich přesnost není vysoká vzhledem k nedostatečnému hlášení problémů prodělaných v cizině. Přesto byl  v roce 2016 zaznamenán meziroční nárůst malárie u českých cestovatelů o 25 % a horečky dengue dokonce až o 240 %.

Z minulých let jsou bohužel známé i ojedinělé případy úmrtí dětí z ČR v exotické cizině. Studie dětí cestujících z Evropy do rozvojových zemí ukazují, že nejrizikovější oblasti s největším počtem nákaz jsou v uvedeném pořadí: subsaharská Afrika, Jižní Amerika a jižní i jihovýchodní Asie. Nejčastějšími zdravotními problémy u dětí jsou (podle frekvence výskytu):

1. akutní průjem (zejména věk 0-4 roky),
2. kožní problémy (hlavně ve věku 0-9 let),
3. horečnaté onemocnění,
4. nemoc dýchacích cest,
5. chronický průjem,
6. infekce močových cest.

 „Významným rizikem je návštěva rodiny a přátel v cizině, tento druh cesty totiž nezřídka vede k podcenění zdravotní přípravy před odjezdem. Právě podcenění zdravotní přípravy před odletem a preventivních opatření v průběhu pobytu patří k nejvýznamnějším faktorům vedoucím ke vzniku nemoci “ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, odborný garant Center očkování a cestovní medicíny.

Stupeň rizika a pravděpodobnost nákazy nezávisí jen na navštívené zemi, ale i na dalších faktorech, jako jsou délka a účel pobytu, plánované výlety a aktivity, způsob ubytování a stravování se, míra kontaktu s místní populací, roční období a samozřejmě i na zdravotním stavu cestovatele a jeho věku.

Děti do 6 měsíců věku by neměli absolvovat cestu letadlem. Jejich imunita není dostatečně výkonná, mají jen první dávky pravidelného očkování a jsou velmi vnímavé na vlivy vnějšího prostředí a to nejen vůči původcům infekčních nemocí, ale i na změny tlaku, saturace kyslíku, výkyvy teplot nebo vyšší intenzitu záření.

Pro děti od 6 měsíců věku do 2 let jsou spíše než delší lety pravidelnou leteckou linkou vhodnější kratší lety po Evropě, včetně Kanárských ostrovů a Turecka, s využitím charterového leteckého spojení z domovské země. Spektrum osob na palubě charterového letadla a tím pádem i potenciálních nosičů patogenů bude totiž shodné s jinými místy s vyšší koncentrací osob, kde se dítě do té doby vyskytovalo, např. dětské koutky, kino nebo nákupní centrum. Při letu pravidelnou leteckou linkou s přestupem v jiné evropské metropoli mohou pocházet spolucestující z desítek různých zemí, včetně rozvojových, kde dominují jiné patogeny.

Podmínkou pro cestu je využití celého spektra hrazených vakcín v rámci pravidelného očkování (hexavakcína, spalničková trojvakcína) i nepovinné pneumokokové vakcíny a co největšího počtu vakcín hrazených rodiči, např. proti rotavirům, meningokokům, v druhém roce života i proti virové hepatitidě A a planým neštovicím. Při cestách v chladné sezóně je vhodné zvážit i očkování proti chřipce. Děti mohou mít závažný průběh infekce a navíc po nákaze virus vylučují déle než dospělí, čímž představují infekční riziko pro své okolí. Jen vzácně se dětem v tomto raném věku aplikují vakcíny proti vzteklině, Japonské encefalitidě nebo žluté zimnici. V principu je sice aplikace těchto vakcín už v prvním roce života možná, vždy však upřednostňujeme, aby nejmenší děti riziku těchto nemocí nebyly vystaveny.

V případě cest do endemických přírodních oblastí v Evropě a v Asii se doporučuje i očkování dětí proti klíšťové encefalitidě, které je možné již od 1 roku věku.

Děti starší 2 let věku již mají vyzrálejší imunitní systém schopný reagovat na širší spektrum původců a antigenů, mohou být očkovány proti břišnímu tyfu a lze jim aplikovat i vakcínu proti choleře a části bakteriálních cestovních průjmů ve formě nápoje. Jejich cesta do exotických oblastí je přípustná, avšak za podmínky dobrého zdravotního stavu a absolvování vyžadovaného základního i doporučeného nadstandardního očkování.

„Dalším aspektem zdůrazňujícím potřebu dostatečné ochrany očkováním na individuální i kolektivní úrovni je skutečnost, že cestuje čím dál víc turistů i z rozvojových zemí a často směřují právě k nám do Evropy“ doplňuje docent Maďar. „Jsou to zejména obyvatelé Číny, Indie, Indonésie a Brazílie, jejíž podíl na zahraniční turistice se bude pravděpodobně dál zvyšovat. Stupeň jejich ochrany preventivním očkováním před odjezdem do zahraničí je prakticky neznámý a mohou tak představovat určité riziko pro obyvatele navštívené země. Nemluvě samozřejmě o migrantech ze zemí třetího světa, jejichž pohyb po Evropě ani zdravotní stav zdaleka nejsou pod dostatečnou kontrolou.“

„Prevencí na cesty však není jen očkování. Chránit zdraví dětí pomůže užívání probiotik, nezbytností je účinný repelent, a to i pro evropské destinace v teplých měsících. I v evropských přímořských oblastech totiž přežívají druhy komárů, schopné přenosu infekčních nákaz,“ uvádí MUDr. Ivo Hiemer ze Slezské nemocnice v Opavě.

Další faktory vztahující se k ochraně zdraví dětí na cestách podle docenta Rastislava Maďara:

Riziko představuje i samotná cesta, resp. transport.

Přenos nákaz je možný ve všech zalidněných prostorách.

Je nutná ochrana dětí před chladným vzduchem v letadle!

Důležité je v rámci prevence úrazů požádat předem (ještě před odletem) při cestě s malým dítětem o autosedačku v cílové destinaci, používat bezpečnostní pás i přilbu na kolo, koloběžku nebo segway, naopak co nejméně nebo vůbec nevyužívat motorky ani skútry.

Pohyb dětí ve vodě musí být vždy pod přímým dohledem dospělé osoby – nečíst, netelefonovat s pohledem odvráceným od vody, platí to i pro mělkou vodu

Nedotýkat se zvířat!

Pozor na různé barevné plody, bobule, keře, nebo mořské živočichy, které děti přitahují!

Při volném pohybu cizích psů a koček na pláži trávit čas na dece/osušce, ne přímo na písku. Hrozí riziko parazitárních nákaz – toxoplazma, kožní larva migrans apod.

AUDIO rozhovor: Co hrozí dětem během cestování do zahraničí, odpovídá docent Rastislav Maďar, odborný garant Center očkování a cestovní medicíny.

AUDIO rozhovor: Na co si dát pozor během léta, to nás sdělí MUDr.Ivo Hiemer, infektolog z infekční kliniky v Opavě.