V České republice je stále velký výskyt klíšťové encefalitidy
V loňském roce zaznamenala Česká republika, dle aktuálních údajů uveřejněných v rámci setkání Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu, pokles případů klíšťové encefalitidy. Vzhledem k tomu, že k poklesu počtu nakažených došlo i v jiných zemích, zůstává Česká republika s 406 hlášenými případy a relativně nízkou proočkovaností 23% stále na prvním místě v Evropě (v roce 2013 bylo hlášeno 585 případů). Sousední Německo zaznamenalo v roce 2014 pokles na 277 případů a Polsko na 195 případů. Naproti tomu sousední Rakousko se srovnatelnou populací mělo vloni díky vysoké proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě, která dosahuje téměř 90 % jen 80 případů infekce.
„Zákonitosti výskytu této infekce jsou však velmi komplikované a její meziroční výkyvy jsou typické. Vyhráno tedy zdaleka není. Je pravděpodobné, že pokud se nezvýší stávající proočkovanost osob exponovaných infikovaným klíšťatům v přírodních ohniscích nákazy, počet nemocných v letošním roce znovu poroste“, varuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a dodává: „Významným faktorem ovlivňujícím nemocnost na klíšťovou encefalitidu je počasí. Jeho současný vývoj s absencí déletrvajících mrazů zatím klíšťatům nahrává. Sněhová pokrývka jim zásadně nevadí a naopak dlouhodobá vlhkost následkem srážek či jarního tání sněhu je pro ně příznivým faktorem.“
Ve všech zemích jsou hlášeny jen ty nejzávažnější formy nemoci. „Jeden člověk v loňském roce v České republice klíšťové encefalitidě podlehl, dva případy byly importované ze zahraničí, pravděpodobně z Chorvatska. Tři osoby se nakazili konzumací tepelně neupraveného kozího mléka a šest při manipulaci s klíšťaty a jejich odstraňování z kůže jiných osob,“ uvádí doc. Maďar.
Na tuto nemoc stále neexistuje účinný lék a infekce zanechává trvalé následky vlivem zánětu centrálního nervového systému. Infikovaná klíšťata se dostávají z přírodních oblastí stále blíž člověku, vyskytují se už nejen na venkově či na okraji měst, ale v parcích a zahradách v městské zástavbě. Rizikové oblasti zasahují do všech krajů České republiky.
V riziku nákazy jsou nejen lidé vyhledávající krásy přírody v různých koutech naší země, ale i ti, kteří tráví svůj čas v přírodě na svém pozemku nebo v blízkosti svého domova. Rozšíření přenašečů nákazy ohrožuje i ty, kteří svůj životní styl nijak zásadně za poslední dekády nezměnili a tedy rybaří, zahradničí či houbaří na stejných místech. Klíšťata se vyskytují v místech pohybu zvěře a člověka, nejrizikovější jsou místa s vysokou trávou, ve stínu stromů, ve vlhkém údolí nebo u vodních toků či ploch. Sběrači klíšťat jsou i domácí mazlíčci. K nákaze stačí zatoulaný míček na golfu, odpočinek u cyklostezky nebo pití nepasterizovaného mléka.
Podle docenta Maďara je jednoznačně nejúspěšnějším a nejspolehlivějším preventivním opatřením očkování. „Vysokou míru imunity navozují již první dvě dávky v odstupu 2 týdnů až 3 měsíců. Do začátku období aktivity klíšťat je tak ještě možné stihnout obě potřebné dávky. Riziko je o to větší, že nákazu přenáší i malé nymfy, které na kůži nemusíme odhalit a často jsou v ohnisku nákazy mnohem početnější než dospělá klíšťata,“ pokračuje doc. Maďar.
„Nákaza hrozí i při pobytu v přírodě v zahraničí, endemické oblasti sahají od východní Francie až po asijský Dálný východ a od Albánie na jihu až téměř k severnímu polárnímu kruhu na území Finska. Po České republice hlásí tradičně nejvíce případů klíšťové encefalitidy Německo, Slovinsko, Pobaltské země a Rusko. Na možnost infekce proto musíme myslet i před cestou za hranice ČR,“ uzavírá Doc. Maďar.
Aktuální informace o možnostech očkování v jednotlivých regionech naleznete na www.ockovacicentrum.cz
