Bojíte se výsledku mamografu? Růžový říjen připomíná, proč vyšetření neodkládat

Říjen je měsícem osvěty o rakovině prsu a připomíná význam prevence a včasného odhalení nemoci. Růžový říjen upozorňuje také na strach z výsledku mamografie, kvůli kterému některé ženy preventivní vyšetření odkládají. Přitom právě včasný nález rakoviny prsu může výrazně ovlivnit prognózu i další léčbu. 

V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 8 000 nových případů rakoviny prsu a kolem 1 700 žen na toto onemocnění zemře. Přesto pravidelný mamografický screening absolvuje jen přibližně 60 % žen ve věku 45–69 let. Mezi důvody, proč ženy vyšetření odkládají, patří vedle nedostatku času nebo obav z bolesti také strach z výsledku.

Právě ten může vést k paradoxní situaci: žena se bojí, že lékaři něco najdou, a proto vyšetření odkládá. Z hlediska možností léčby je přitom výhodnější zachytit případný nádor co nejdříve.

Rakovině nelze vždy zabránit. Včas ji odhalit ale můžeme

„Možnosti, jak v běžném životě zcela zabránit vzniku nádoru prsu, bohužel prakticky nejsou,“ upozorňuje prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky LF UK a FN Plzeň a Centra paliativní a podpůrné medicíny LF UK Plzeň. „Snížení rizika přináší zdravý životní styl, kvalitní spánek, pestrá strava, omezení alkoholu a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Ochrannou roli přináší také opakované těhotenství v ideálně mladším věku. To nejdůležitější, co sice vzniku nádorového onemocnění nezabrání, ale může jej zachytit včas a mnohdy v prakticky vyléčitelném stádiu, je pravidelné samovyšetřování prsou a využívání zavedeného mamografického screeningu od 45 let věku každé dva roky,“ dodává onkolog.

Část rizika lze tedy ovlivnit životním stylem, řada faktorů ale ovlivnitelná není. Právě proto má zásadní význam sekundární prevence – snaha zachytit případné onemocnění včas.

Ženy od 45 let mají v České republice jednou za dva roky nárok na screeningovou mamografii hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Vyšetření je určeno právě ženám, které nemají žádné obtíže. Jeho cílem není potvrdit bulku, kterou už žena nahmatala, ale objevit případný nádor ještě předtím, než na sebe upozorní.

Nález neznamená automaticky odstranění prsu ani chemoterapii 

Jednou z obav spojených s mamografií může být i představa toho, co by následovalo po případné diagnóze. Léčba rakoviny prsu ale dnes nemá jeden univerzální scénář. Rozhoduje stadium onemocnění, velikost nádoru, postižení uzlin i biologické vlastnosti konkrétního nádoru. Podle nich mohou lékaři volit mezi chirurgickou, hormonální, cílenou léčbou, ozařováním nebo chemoterapií a jednotlivé postupy kombinovat.

„Obecně platí, že v případě menších nádorů lze provést operaci bez úplného odstranění prsu, ale většinou potom doporučujeme pooperační ozáření,“ vysvětluje prof. Vokurka. Chemoterapie rovněž není nutnou součástí léčby každé pacientky. U některých agresivnějších nebo větších nádorů se naopak systémová léčba zahajuje ještě před operací, aby se nádor zmenšil a dostal pod kontrolu.

Včasný nález tedy nemusí znamenat pouze vyšší šanci na úspěšnou léčbu. Může ovlivnit také to, jak rozsáhlá léčba bude.

Na mamograf se chodí právě tehdy, když nic necítíte 

Samovyšetření zůstává důležitým doplňkem prevence, mamografický screening ale nenahrazuje. Pokud si žena nahmatá novou bulku, zaznamená změnu tvaru prsu, kůže či bradavky nebo neobvyklý výtok, měla by se obrátit na lékaře bez ohledu na věk a nečekat na termín pravidelného screeningu.

Smyslem mamografie je však zachytit nádor ještě před vznikem těchto obtíží. V roce 2024 byly přibližně tři čtvrtiny hodnocených invazivních nádorů zachycených ve screeningu nalezeny již v prvním stadiu.

Pink October tak může být jednoduchou připomínkou udělat konkrétní krok: pokud je vám 45 let nebo více, zkontrolujte si, kdy jste naposledy absolvovala screeningovou mamografii. Pokud uplynuly dva roky, objednejte se. Praktické informace o vyšetření a přehled akreditovaných mamografických center nabízí také web bylotooprsa.cz.

RAKOVINA PRSU V ČÍSLECH: CO UKAZUJÍ ČESKÁ DATA

8 000 nových případů ročně
Přibližně tolik žen v Česku každoročně nově onemocní rakovinou prsu. Zhruba 1 700 žen ročně na toto onemocnění zemře.

4 z 10 žen nechodí na pravidelnou mamografii
Screeningovou mamografií je v doporučeném dvouletém intervalu pokryto 59,9 % žen ve věku 45–69 let. Přibližně 745 tisíc žen z této věkové skupiny tak pravidelný screening v daném období neabsolvovalo.

810 788 vyšetření, 5 158 zachycených karcinomů
Tolik žen prošlo v roce 2024 českým mamografickým screeningem a tolik karcinomů při něm bylo odhaleno.

3 ze 4 případů v I. stadiu
Mezi invazivními nádory zachycenými ve screeningu, u nichž bylo známo stadium a které nebyly předléčené, bylo 75,4 % nalezeno již v prvním stadiu.

+54,2 % diagnóz, ale −17,5 % úmrtí
Mezi lety 2002 a 2024 vzrostl u žen ve věku 45+ počet nových diagnóz z 5 140 na 7 928 ročně. Počet úmrtí ve stejné věkové skupině naopak klesl z 1 902 na 1 569. Tento vývoj souvisí s kombinací včasnějšího záchytu onemocnění a pokroku v léčbě.

Až o 30 % nižší úmrtnost
Pravidelný mamografický screening může podle Národního programu screeningu rakoviny prsu snížit úmrtnost na toto onemocnění až o 30 %.

 

Použitá fotografie: Generováno pomocí AI / ChatGPT