Jak nám pomáhá hořčík? Rozhovor s odborníky

Výsledky studie prokázaly, že po 14denní konzumaci minerální vody s vyšším obsahem hořčíku se zlepšila reakce organizmu na psychický stres a zlepšilo se soustředění a pozornost účastníků studie. Dostatečné zásobování těla hořčíkem zásadně přispívá k fyzickému i psychickému zdraví. Hořčík například předchází únavě, bolestem hlavy, snížení koncentrace a pozornosti, nervové podrážděnosti, depresi. Naopak jeho nedostatek může vést k častějšímu výskytu vysokého krevního tlaku a infarktům myokardu, k většímu riziku osteoporózy, zvýšené tvorbě kamenů močových cest nebo také ke vzniku některých nádorů.

Poslechněte si, co o potřebě hořčíku v těle řekli odborníci

 

Hořčík je druhý nejvíce zastoupený prvek uvnitř všech buněk (hned po draslíku). Účastní se jako kofaktor (jakýsi partner) stovek enzymatických procesů v lidském těle, z nichž mnoho ovlivňuje energetický metabolizmus či syntézu bílkovin a nukleových kyselin, ale také metabolizmus jiných minerálních látek, jako jsou vápník nebo draslík. Více než polovina celkového obsahu hořčíku v těle je v kostech, zbytek se nachází ve svalech, v tukové tkáni, v červených krvinkách a v krevním séru.

Hořčík je také důležitý v prevenci i v průběhu onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus II. typu), protože zlepšuje citlivost buněk k inzulínu. Teorie z posledních let hovoří hodně o protizánětlivém vlivu hořčíku – jeho byť mírný nedostatek může přispívat k výskytu nemocí, které vznikají při chronickém zánětlivém stresu, jako je například ateroskleróza, diabetes mellitus II. typu a spekuluje se i o některých nádorech. Mezinárodní šetření zaměřená na úmrtnost na nádory vaječníků, prostaty a prsu ukazují na možný ochranný vliv adekvátního příjmu hořčíku.

Vzhledem k mechanizmům, kterými se vzájemně ovlivňují vápník a hořčík v buňce, dochází při nedostatku hořčíku k častějšímu výskytu křečí, a to jak hladkého, tak i příčně pruhovaného svalstva. První příznaky nedostatku hořčíku se často projeví nechtěnými záškuby očních víček, později také nočními spasmy – křečemi dolních končetin. Dlouhodobý nedostatek hořčíku vede dokonce i k většímu riziku osteoporózy, zvláště u žen. Osoby s nedostatečným příjmem hořčíku trpí často zvýšenou tvorbou kamenů močových cest (původem ze šťavelanu vápenatého).

Tak akorát hořčíku

Evropskou legislativou je dána doporučená denní dávka 375 mg hořčíku. Počítá se s tím, že při dodržení výživových doporučení by měl být veškerý hořčík dodán potravou včetně nápojů – při denní konzumaci:

* 3–6 porcí některé potraviny ze skupiny obilovin, těstovin, pečiva či rýže

* 3–5 porcí (po 100 g) zeleniny

* 2–4 porcí (po 100 g) ovoce

* 2–3 porcí ze skupiny mléka a mléčných výrobků

* 1–3 porcí (po 80 g) ze skupiny masa, drůbeže, ryb, luštěnin a vajec

* 1,5–2 l pitné a minerální vody (pitná voda pochází z různých zdrojů, má různý obsah hořčíku, a to většinou nízký, proto je jako zdroj hořčíku nedostačující)

Problém samozřejmě zůstává u všech, kteří se podle výživových doporučení nestravují, speciálně u těch, kterým v jídelníčku dlouhodobě chybí listová zelenina, ořechy, celozrnné obiloviny včetně ovesných vloček a jiné zdroje bohaté na hořčík. A problém mají i ti, kteří jsou odkázáni na pití kohoutkové vody v oblastech s nízkým obsahem hořčíku.

Nepočetné studie provedené v populaci České republiky ukazují, že nedostatečný příjem hořčíku stravou je obecným jevem a že většina lidí přijímá jen asi 80 % doporučené denní dávky. Z toho pohledu se hledání a využívání dalších přirozených zdrojů hořčíku jeví jako nezbytné.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář