Mýty o mléce …

Mléko způsobuje v těle záněty, řada lidí je na něj alergická, mléko zahleňuje, mléko je příčinou obezity a další podobné negativa kolují mezi námi. Čemu věřit, když neustále slyšíme protiklady?

Konzumace mléka a nadváha?

Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové, odborník projektu Bílé plus. „Nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že mléko a mléčné výrobky jsou nutričně i energeticky velmi bohaté. Musíme je tedy považovat za vydatné jídlo a tomu také přizpůsobit náš celkový jídelníček. Měl by tedy zahrnovat převahu potravy rostlinného původu, která je rozumně doplněna o živočišné bílkoviny a tuky. Přítomny by proto měly být i mléčné potraviny, a to pro své nenahraditelné nutriční parametry.“

S jistotou se dá tvrdit, že lidé s obezitou se do tohoto stavu rozhodně nedostali jen konzumací mléka a mléčných výrobků. Ta se odráží v jejich nezdravém životním stylu, v němž chybí pohyb a prospěšné potraviny, tedy zeleniny a ovoce.

Pití mléka a odvápňování kostí?

„Neexistují žádné důkazy, že by pití mléka mohlo kostní hmotu negativně ovlivnit. Je to naopak, mléko v sobě obsahuje vápník, fosfor a další prvky spolu s vysoce kvalitními bílkovinami obsahujícími všechny esenciální aminokyseliny a také vitamín D. Těmito složkami je zajištěna průběžná obnova našich kostí,“vysvětluje profesor.

Mléko vs. průjmy a zácpy

Alternativní jedinci varují před produkty z mléka a tvrdí, že jsou příčinou jak průjmu, tak i zácpy. To je omyl. Potíže mohou pozitivně ovlivnit právě zakysané mléčné výrobky.

„Ve fermentovaných produktech z mléka (např. v jogurtech, podmáslí aj.) jsou kromě velmi cenných nutričních látek přítomny také prospěšné mikroorganismy, které označujeme jako probiotické bakterie. Blahodárný vliv těchto mikrooganismů na trávení prokázalo mnoho vědeckých studií. V případě zácpy působí příznivě na střevní mikrobiotu, která je většinou narušena našimi špatnými stravovacími návyky. Paradoxně velmi výhodně působí probiotické mikroby i v opačné situaci, kdy trpíme průjmem,“ říká odborník.

Mléko a nedostatek železa či anémie?

Velmi populárním mýtem je tvrzení, že pití mléka způsobuje nedostatek železa a anemii. I to je pouze polopravda, protože v mléce je množství železa skutečně nízké.

„Kromě kojeneckého a batolecího věku, kdy jsou mléčné formule určené pro daný věk obohaceny o železo a kdy není doporučováno pití běžného mléka, musíme svůj jídelníček obohatit o potraviny, jež jsou na železo bohaté. Za případnou anemii tedy není na vině mléko, ale nenormální skladba jídelníčku, ve které nejsou zdroje železa,“ upřesňuje odborník.

Mléko a alergie či nesnášenlivost?

Lidé často tyto dva pojmy zaměňují, nebo ztotožňují. Jenže nesnášenlivostí (intolerancí) mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr – laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy laktózu dostatečně nerozkládají, a to jim pak způsobuje problémy, jakými jsou nejčastěji nadýmání, bolest břicha či průjem. Takto je u nás postiženo méně než 5 % dospělých.

Vedle nesnášenlivosti mléka může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na složky mléka.

„Jde o imunopatologickou reakci, kdy některé protilátky reagují určitým způsobem s definovanými alergeny mléka. U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci. Postiženy mohou být všechny orgány těla. Klinické projevy, jako je svědění či otok, obvykle začínají v ústní dutině,“ pokračuje přední český alergolog.

Případy alergie na mléčnou bílkovinu jsou v naší populaci ještě vzácnější než případy intolerance.  Většina dětských pacientů však z těchto obtíží „vyroste“.

Škodlivé látky v krmivu dojnic, přidaná voda a „konzervanty“ v mléce?

Bezpečnost potravin nejen z mikrobiálního původu, ale i s ohledem na další škodliviny, je prioritou politiky EU. V žádném případě neobstojí tvrzení, že se do mléka dojnic mohou dostávat škodlivé látky z jejich krmení. Je i zákaz jakékoliv přidávání „éček“ či ředění mléka vodou.

AUDIO: O mýtech nám více povídal profesor Jan Krejsek.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář