Umělá sladidla: Oslaďte si život, ale s mírou

Vánoce a hodování jsou již dávno za námi, stejně tak lednová vlna odhodlání plnit novoroční předsevzetí a dodržovat všechny vytyčené cíle ohledně změny životního stylu – upravený jídelníček (ve kterém by se samozřejmě měla vyskytovat pouze mrkev a zelí a čokoláda se stala veřejným nepřítelem), pravidelné fyzické aktivity (ano, opět už víte, že pětkrát v týdnu vás v tělocvičně skutečně nikdo neuvidí) a samozřejmě denně minimálně 5 litrů tekutin (je jasné, že byste nedělali nic jiného, než objímali hrnek či láhev s pitím).

Otázkou ale spíše je, nač všechna tato opatření? Skutečně potřebujete kompletně změnit svůj život? Jistě, že ne. Jen si stačí uvědomit, že rovnováha dodá pohodu vašemu tělu i mysli. Mimochodem když mluvíme o rovnováze, máme na mysli jednu moc příjemnou informaci – vypuštěním cukrů a celkově sladidel z vašeho života žádné výhry nedosáhnete, naopak! Nevěříte? Pak čtěte dále.

Nemá cenu si cokoli zakazovat. Máte rádi sladké a je to váš neustálý boj, jestli si dortíka dát či ne? Dejte, ještě horší je pro váš organismus na sladké pokušení celý den myslet. Zkuste pak poloviční porce knedlíků, klasický cukr vyměňte  třeba za sladidlo, ale to vše spolu s pohybem. Žádný výtah a vození se autem do obchodu = snažte se myslet na ROVNOVÁHU VE VAŠEM ŽIVOTĚ. ZAKÁZANÉ OVOCE CHUTNÁ NEJLÉPE, PROTO SI NIC NEODPÍREJTE, ALE KE VŠEMU PŘISTUPUJTE S ROZUMEM.

Náhradní sladidla představují ideální řešení v momentě, kdy máte chuť na sladké, ale zároveň si chcete hlídat přísun kalorií. Slouží jako plnohodnotná náhražka cukru a v žádném případě z nich nemusíte mít obavy.

Samozřejmě je naivní si myslet, že když přejdete na stravu s nízkoenergetickými  sladidly, můžete jíst „sladkého“, co hrdlo ráčí. Strava musí být především vyvážená, bohatá na vitaminy a vlákninu a sladké by mělo být vždy pouze doplňkem v rozumné míře a v kombinaci s pohybem.

Pomáhají „light“ nápoje při udržování optimální váhy?

Samotná volba nápoje „light“ nemá jako taková zeštíhlující účinek, ale stává se součástí lepší kontroly nad energetickou rovnováhou. Četné studie prokázaly, že jedinci konzumující „light“ nápoje potvrzují příznivější výsledky při redukci váhy než jedinci konzumující nápoje slazené cukrem.^{1, 2, 3}

ASPARTAM oblíbený i proklínaný

Mezi nejznámější náhradní sladidla patří aspartam. První uvedení aspartamu na trh proběhlo ve Spojených státech amerických v roce 1981 na základě povolení uděleného Americkým úřadem pro potraviny a léky (FDA). S ohledem na další prováděné průzkumy bylo povolení následně rozšířeno, zejména na perlivé nápoje od roku 1983 a poté jako obecné náhradní sladidlo od roku 1996. Aspartam je v současné době povolen ve více než 90 zemích. Zdravotní nezávadnost aspartamu byla zkoumána a potvrzena mnoha nejrůznějšími národními i mezinárodními institucemi, například Výborem odborníků na potravinové doplňky FAO/OMS (JECFA) a pro Evropu Vědeckým výborem pro potraviny (SCF)⁴. V Evropské unii je aspartam registrován jako přísada a je označen evropským kódem E 951.

Aspartam, který byl objeven v roce 1965, je dipeptid: metylester dipeptidu L-kyseliny asparagové a L-fenylalaninu. Jeho sladivost je 180 až 200krát větší než sladivost sacharosy.

Kde všude potkáte aspartam

Aspartam je ve světě používán ve více než 6000 výrobcích. Jako stolní sladidlo (v prášku, v tabletkách…) ho najdeme v nápojích „light“, v mléčných produktech (jogurty „light“…), v marmeládách a jiných sladkých pomazánkách (např. čokoládových, arašídových…) s nižším obsahem cukru, ve žvýkačkách, sladkostech bez cukru a v mnoha farmaceutických výrobcích (léky, sirupy…).

Zajímavosti

Aspartam je velmi stabilní v suchém prostředí. Ve vlhku nebo při teplotách od 30 do 80° C se přeměňuje na diketopiperazin, látku bez sladicí schopnosti. Nedoporučuje se proto při vaření, protože ztrácí svou sladkou chuť. Při běžné pokojové teplotě je jeho stabilita optimální při pH 3, 4 a 5, což je právě hodnota pH perlivých „light“ nápojů.

Co byste měli vědět

Jednou z látek, na které se aspartam metabolizuje v trávicím traktu, je esenciální aminokyselina fenylalanin. Lidské tělo přirozeně nevytváří dostatek této aminokyseliny pro svou potřebu a musí si ji zajišťovat prostřednictvím stravy. Využívá se hlavně v proteinové syntéze (tvorbě bílkovin). Velmi malá část je vyloučena ve formě CO₂. Proteiny ze stravy představují hlavní zdroj fenylalaninu (fenylalanin se hojně vyskytuje např. v čokoládě, vejcích, sýrech, mase či rybách).

Velmi malý počet osob trpí vzácnou dědičnou poruchou, která se označuje jako fenylketonurie (PKA) a která spočívá v nemožnosti metabolizovat fenylalanin, což může mít vliv na vývoj mozku.

Je však třeba mít na paměti, že aspartam není jediným zdrojem fenylalaninu. Plechovka light nápoje, která by obsahovala nejvyšší množství aspartamu povoleného evropskou legislativou (600 mg/l), tak znamená přísun 22krát méně fenylalaninu než 100 g sýru typu gouda, 14krát méně než 100 g burských oříšků nebo 4,5krát méně než 100 g bílého chleba. Např. množství používané při výrobě nápoje Coca-Cola light je 200 mg/l.

Náhradní sladidlo je potravinářská přísada často s  výraznějším chuťovým efektem než cukr, ale obvykle s  nižším množstvím energie. Náhradní sladidla mohou být vyrobena synteticky, v poslední době se upřednostňují sladidla na přírodní bázi. Mezi nejznámnější a nejpoužívanější nízkokalorická sladidla patřil zejména sacharin, v současnosti je velmi populárním sladidlem právě aspartam.

Většina nízkokalorických sladidel je mnohem sladší než cukr samotný, což znamená, že malým množstvím můžeme nahradit velkou dávku cukru. Zároveň nezpůsobují na rozdíl od klasického cukru zubní kaz a neovlivňují hladinu krevního cukru a inzulinu. Pro tuto vlastnost byly totiž původně vyvinuty jako náhrada cukru pro stravu diabetiků. Pokud je zařadíte jako součást stravy, nemusíte si nutně odpírat sladké a sladkou chuť a zároveň nepřijmete zdaleka tolik kalorií. Pokud jsou nízkoenergetickými náhradními sladidly ochuceny nápoje, mají minimální kalorickou hodnotu, a proto se nemusíte cítit provinile, i když si dáte více než jednu skleničku. Což ale neznamená vypít denně 2 a více litrů nápojů s náhradními sladidly.

O sladidlech se tradovalo, že podporují chuť k jídlu, obzvlášť na sladké, dokonce že jsou zdraví škodlivé a podporují vznik různých onemocnění. Jaká je tedy skutečná pravda o sladidlech? Žádný výzkum neprokázal, že by náhradní sladidla konzumovaná v rozumném množství jakkoliv ovlivňovala nebo dokonce škodila lidskému zdraví.

Například aspartam je obecně považován za poměrně bezpečné sladidlo, ale protože obsahuje aminokyselinu fenylalanin, nesmí jej užívat lidé s fenylketonurií, což je dědičné metabolické onemocnění.

Je zároveň jednou z nejzkoumanějších ingrediencí používanou ve výrobě potravin v současnosti. Na základě nespočetných zdravotních testů byl povolen k používání v potravinách ve více než 90 zemích. V současné době se toto náhradní sladidlo používá pro výrobu více než 6000 produktů a jeho zdravotní nezávadnost byla v nedávné době znovu potvrzena i Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority). Přesto bychom neměli konzumaci náhradních sladidel stejně jako čehokoli jiného přehánět.

 

Za spolupráci na Faktech a mýtech o sladidlech děkujeme Mgr. Pavlovi Suchánkovi, odbornému pracovníkovi v oblasti výživy.

__________________________________________________________

1. Raben A et al. Sucrose compared with artificial sweeteners: different effects on ad libitum food intake and body weight after 10 wk of supplementation in overweight subjects. Am J Clin    Nutr. 2002 Oct; 76(4):721-9.

2. Beck B et al. Effects of long-term ingestion of aspartame on hypothalamic neuropeptide Y, plasma leptin and body weight gain and composition. Physiol Behav. 2002;75(1-2):41-7.

3. Blackburn GL et al. The effect of aspartame as part of a multidisciplinary weight control program on short- and long-term control of body weight. Am J Clin Nutr. 1997;65(2):409-18.

4. European Commission, Health&Consumer Protection Directorate-General. Opinion of the Scientific Committee on Food: Update on the Safety of Aspartame; 2002.