Biflování a dril dětem neprospívají!

„Tresty za špatné známky jsou k ničemu, biflování škodí a vytváří negativní postoje“ tvrdí neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a ředitel Polikliniky na Národní v Praze.

Univerzální rada neexistuje, ale jisté je, že mozkům našich dětí neprospívá žádný dril a biflování.

„Děti by se ve škole měly hlavně učit jak řešit problémy a jak přemýšlet,“ říká neurolog Stránský „Děti musí znát nazpaměť fakta, která mohou najít za minutu na internetu anebo v knize, ale neučí se přemýšlet. Žák ve škole dostane špatnou známku za to, že neví, kdy přesně se narodil a zemřel Karel IV., žádný učitel se ho však nezeptá na to, co pro něj Karel IV. znamená a nediskutuje s ním o smyslu českých dějin pro dnešní moderní dobu,“ dodává lékař. Jenže právě takovéto otázky rozvíjejí myšlení, a tím i samotné funkce mozku.

Podle doktora Stránského se základní funkce lidského mozku vyvíjejí do věku sedmi let. Zhruba v této době máme postaveny hlavní trasy – můžeme je přirovnat k dálnicím, s jejichž pomocí se lze dostat na nejdůležitější místa v zemi. Kolik dalších okresních a lokálních silnic bude vytvořeno, záleží na tom, jak moc podnětů získá mozek pro přemýšlení. Pokud se tedy děti ve škole musí biflovat data a fakta, je to prosté. Informace se uloží na pomyslnou „poličku“ a čekají na své využití. Pokud je však příliš často nepotřebujeme, po nějaké době je zapomeneme.

Když však přemýšlíme, spustí se celý složitý proces, při němž musí spolupracovat různé části mozku. A přesně tak by měla vzdělávat škola naše děti. „Čím větší část mozku je funkční a čím je více integrovaný, tím lépe se dokážeme vypořádat se stresy, máme více zájmů a jsme produktivnější do vyššího věku,“ vysvětluje lékař.

Krásná písmenka a vyjmenovaná slova – za to vždy jednička?

 

Jestliže prvňáček nedokáže napsat celou řádku krásně vykroužených písmenek, které stojí za sebou v řadě jako vojáci, nic si z toho nedělejme. „Pro život nic takového děti nebudou potřebovat. Kdo z nás dospělých vůbec píše krásným pravopisem? Má to však skrytý smysl. Nevím, zda to většina učitelů ví, ale zlepšování drobné koordinace pravé ruky při psaní posiluje schopnost řeči a dokonce i slovník,“ uvádí neurolog.  

Po škole pauzu nebo raději hned na domácí úkoly?

 

Některé děti mají podle doktora Stránského lepší výsledky, když si udělají úlohy hned po příchodu ze školy a pak už mají volno. Děti, které jsou více fyzicky aktivní – se potřebují nejprve odreagovat. Ať je to však jakkoli, systém, který dítěti vyhovuje, by se měl stát jakýmsi řádem. „Děti – a lidi vůbec, potřebují řád. Jestliže vědí, že je například od pěti do šesti čeká pravidelně nějaká povinnost, dokážou si nejen dobře strukturovat čas, ale i své emoce a myšlenky. Navíc si tak odmalička zvykáme na to, že i v dospělosti se mnoho věcí odehrává v rámci nějakého vymezeného řádu,“ konstatuje MUDr. Stránský.

Pero na psaní anebo počítačová myš?

„Teď vám právě vysvětlím to, o čem jsem začal, když jsme mluvili o pravopise. Jestliže děti používají ruku k psaní, a nikoli k pohybu počítačové myši nebo k psaní na klávesnici, posilují tak integraci různých částí mozku s pohybovým aparátem. A to zpětně podporuje i řeč. Schopnost řeči a bohatý slovník je spolehlivým ukazatelem inteligence,“ tvrdí odborník Stránský. Proto někteří vědci tvrdí, že používání počítače dětmi ve věku mateřské školy by mělo být velmi cílené, aby neomezilo důležité procesy a nevyprovokovalo tak závislost na počítači.

Mají rodiče své děti kontrolovat?

„Velmi záleží na tom, v jakém domácím prostředí dítě žije. Uvědomme si, že malé děti důvěřují rodičům absolutně ve všem. Proto máme jedinečnou možnost své potomky něžně a spravedlivě řídit k tomu, aby věděly, že ničeho nemá být příliš a že všechno má svůj čas,“ konstatuje neurolog. „Nevím o jediném dospělém člověku, který by těžce nesl, že mu rodiče, když byl malý, omezovali televizi, počítač, společenskou hru anebo něco podobného  pouze na určitou dobu denně. Znám ale spoustu lidí, kteří si stěžují na to, že se jim jejich rodiče vůbec nevěnovali.“

AUDIO: Proč dril a biflování dětem škodí, na to i jiné otázky odpovídá neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a přednosta Polikliniky Na Národní v Praze.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář