Děti a potravinové alergie. Jak bezpečně zvládnout stravování ve škole nebo školce?

Dokud rodiče potravinovým alergikům vaří doma, mají jídlo pod kontrolou. Co ale, když se děti začnou stravovat ve školce nebo ve školní jídelně? Jak se na začátek školního roku připravit, abyste u dětí snížili šance na alergickou reakci z jídla.

zdroj / Dreamstime

Jaké alergie děti nejčastěji trápí?

„Nejčastějšími alergiemi v dětském věku bývají alergie na mléko a vejce, dále pak na sóju, kukuřici a obiloviny. Z intolerancí trpí předškoláci a školáci hlavně celiakií (intolerancí lepku), případně intolerancí laktózy. Některé alergie, například ta na mléko, se stoupajícím věkem odeznívají. I proto bývá nejvíce malých alergiků ve školkách,” vysvětluje Michal Závacký.

Většina lidí trpících potravinovými alergiemi či intolerancemi se shodne, že nejjistější je připravovat si dietní jídlo sám doma. Většina rodičů si ale pro své děti přeje, aby se mohly stravovat společně se svými spolužáky a necítily se kvůli své alergii vyloučené.

Jak se k dietám staví jídelny?

Vyhláška MŠMT zařízením školního stravování dává možnost rozhodnout se, zda jim jejich personální a materiální zabezpečení umožňuje připravovat dietní stravu pro strávníky, kteří mají od lékaře doporučeno stravovat se s omezeními podle dietního režimu.

„Školní jídelny se k dietnímu stravování staví velmi různě. Některé jsou schopny si zajistit potřebné suroviny a uvařit dietně, jiné si nechají suroviny dodat od rodičů a uvaří z nich. Pak jsou zařízení, která jsou ochotna pouze ohřát dietní jídlo, které si dítě přineslo z domu. Jsou ale i jídelny, které ani donesené jídlo neohřejí,” shrnuje rozdílné zkušenosti rodičů Závacký.

Co může udělat rodič?

100% kontrolu nad tím, zda se dítě do styku s alergenem mimo domov dostane, či nikoliv, zajistit nejde. Existuje ale několik základních opatření, která by měl každý rodič malého potravinového alergika před začátkem (nebo hned na začátku) školního roku učinit:

8 kroků, jak připravit malého alergika i jeho okolí na nový školní rok

  1. Informujte učitele a školní personál o potravinové alergii vašeho dítěte a poskytněte podrobné informace o alergenech, kterým by se mělo vyhnout. Ujistěte se, že všichni rozumí důležitosti dodržování diety vašeho dítěte.
  2. Připravte učitele také na to, aby dokázali vašemu dítěti v případě potřeby poskytnout první pomoc – při slabší alergické reakci stačí mít po ruce antihistaminika, při těžké či opakující se reakci by pak měli umět použít autoinjektor s adrenalinem.
  3. Domluvte si schůzku s vedením školní jídelny a informujte se o tom, jaký přístup zaujímají k dietnímu stravování. Pokud jsou ochotni, projděte společně jídelníček ve školní jídelně a pokuste se najít možnosti bezpečných alternativ pro vaše dítě.
  4. Pokud školní jídelna na přípravě dietního jídla nespolupracuje, budete bezpečné svačiny a obědy pro vaše dítě zajišťovat vy. Zvláště u teplých jídel dbejte i na jejich správné skladování. Dlouhodobé uchovávání pomalu chladnoucího jídla napomáhá rozvoji nežádoucích mikroorganismů. Termosky na jídlo na rozdíl od termonosičů udrží díky technologii výroby jídlo opravdu teplé po relativně dlouhou dobu. Pokud jsou ve školním zařízení k dispozici chladnička a mikrovlnná trouba, je možné dítěti přibalovat oběd zchlazený.
  5. Vysvětlete dítěti, kterým jídlům a potravinám se musí vyhýbat, a zdůrazněte, jak je důležité, aby se nedostalo do kontaktu s potravinou, na kterou má alergii. Učte dítě, aby bylo obezřetné a vyhýbalo se sdílení jídla s ostatními spolužáky. Rizikem jsou i školní bufety a automaty s pochutinami. Aby dítě nemělo choutky na neprověřené potraviny, přibalujte mu dostatečnou zásobu jídla, které je pro ně bezpečné a které má rádo.
  6. Vyzbrojte dítě potřebnými informacemi. Ujistěte se, že zná jména potravinových alergenů, kterým by se mělo vyhýbat, a naučte ho, jak je rozpoznat na štítcích potravin. Naučte ho, co má dělat v případě, že se necítí dobře po konzumaci jídla.
  7. Pokud je alergie vašeho dítěte opravdu silná, je vhodné o ní informovat také rodiče spolužáků a požádat je, aby neposílali do školy jídlo, které by mohlo obsahovat alergen.
  8. Pokud ve škole probíhají akce nebo oslavy, jako jsou narozeniny, vánoční večírky nebo školní výlety, ujistěte se, že pedagogové a organizátoři jsou informováni o potravinové alergii vašeho dítěte a připraveni poskytnout mu bezpečnou alternativu.

Tip: Nápady na recepty, které si můžete vyfiltrovat podle alergenu, najdete na https://www.proalergiky.cz/recepty.

Včasná komunikace všech stran je klíčem k úspěchu. Díky ní bude vaše dítě nejen ve větším bezpečí před potravinovými alergeny, ale navíc si nemusí připadat vyloučené kvůli svojí dietě.

Potravinová alergie vs. intolerance

Alergie na potraviny je způsobena přecitlivělostí imunitního systému na potravinu. Alergická reakce se může projevit krátce po požití potraviny nebo až s časovým odstupem několika hodin. K vyvolání reakce stačí relativně malé množství alergenu.

Příznaky typické pro alergii: svědivé pálení na rtech, v ústech nebo v krku, někdy až otoky, pálení a slzení očí svědění v uších, kopřivky, otoky, ekzémy, potíže s dýcháním, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, anafylaktický šok: mdloby, kolaps, hrozí zástava dechu.

Pod pojmem potravinová intolerance se může skrývat několik různých onemocnění. Většinou je příčinou nedostatek nějakého enzymu v našem zažívacím systému, který je zodpovědný za štěpení některé složky této potraviny. První příznaky se obvykle objevují 15 až 60 minut po pozření „nedovoleného“ množství netolerované potraviny. K vyvolání potíží je obvykle potřeba velká porce dané potraviny.

Příznaky potravinové intolerance a autoimunitních poruch: reakce zažívacího systému (nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, bublání a kručení v žaludku po jídle); úbytek hmotnosti, chudokrevnost, slabost, únava; u dětí poruchy růstu; jiné potíže: bolest hlavy, migréna, nepravidelný tep.

 

radil odborník na alergie a šéfredaktor portálu ProAlergiky.cz Michal Závacký.

 

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář