Krevní nádory – Smrtelné nemoci se mění na chronické – stojí více peněz

Nevyléčitelné nemoci měníme na chronické – peněz na léčbu však není dost: varují čeští hematoonkologové. Podle nich hrozí, že kvalitní léčbu nedostanou všichni, kteří ji potřebují. Pacientů neustále přibývá a ze smrtelného strašáka se stávají nemoci, s nimiž lze často, bez větších problémů dožít stejného věku, jako zdravá populace. Cena za život se však u některých diagnóz šplhá až ke 250 tisícům korunám měsíčně.

U nás je  8 center vysoce specializované hematologické péče. S nástupem nové účinné léčby v letech 2000 až 2005 došlo k radikálnímu poklesu úmrtí na onkologické nemoci krve.

„K desítkám tisíc pacientů, kteří se díky biologickým lékům dožívají stejného věku, jako zdravá populace, přibývá každý rok zhruba 4 tisíce nových pacientů. Počet lidí, které v centrech léčíme, se tak neustále zvyšuje. Náklady jen na léky pro pacienta se pohybují v rozmezí 50 tisíc až 200 tisíc korun měsíčně,“ říká přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno, prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc. „V tom nejsou zahrnuty další náklady na různá specializovaná laboratorní vyšetření, včetně vyšetřeních molekulárně biologických. Potýkáme se s nedostatkem personálu, vybavením v podobě zobrazovacích přístrojů, či kapacity laboratoří. Pacienti čekají hodiny před ordinacemi a často nemáme ani volné lůžko v nemocnici, kam bychom je mohli uložit.“ Práce na hematoonkologii je podle něj extrémně náročná, a žádá si vysoký počet vzdělaného personálu.

Typickým příkladem nákladné, ale dobře léčitelné nemoci krve je chronická myeloidní leukemie. „Dříve pacienti přežívali jen několik let, pak se prognóza zlepšila po zavedení transplantace kostní dřeně, nicméně i v souvislosti s tímto zákrokem řada pacientů zemřela. Nyní ale za pomoci cílené terapie v obyčejných tabletách udržíme skoro všechny nemocné při životě až do vysokého věku,“ dodává prof. Mayer. U lymfomů se zvýšil výskyt nových případů za 10 let o více než 30 %, ale zároveň zavedením cílené léčby kleslo riziko úmrtí o třetinu. V neposlední řadě se zvýšila kvalita života nemocných i jejich schopnost se vrátit do práce a žít normální život.

Hematologové upozorňují, že na rozdíl od řady jiných chorob, které vznikají rizikovým chováním, nelze proti nádorům krve dělat zhola nic. „Například kuřák má velkou šanci, že se dopracuje k rakovině plic nebo jícnu, alkoholik zase k rakovině jater. Ale jak zabránit vzniku rakoviny krve zatím nikdo neví. Je nespravedlivé, aby se nedostávalo úhrady léčby nemocí, kterým nelze předejít,“ shodují se hematoonkologové. Podle ČHS by výrazně pomohlo 20% skokové navýšení úhrad od plátců péče – pojišťoven. „U této léčby, která denně zachraňuje životy, neexistuje varianta levného léku nebo levné laboratoře či zobrazovací metody, nelze měnit postupy a my, lékaři, nechceme stát před neřešitelnou volbou – léčit nebo šetřit,“ říká prof. Mayer. Navýšení by se mělo týkat nejen úhrad za léky, ale také za laboratorní a zobrazovací vyšetření. Zásadně by se měla posílit i infrastruktura center intenzivní hematologické péče.

AUDIO: Některé informace o nádorech krve nám vysvětlil profesor Jiří Mayer.

Projevy nádorového onemocnění krve jsou různé, podle odborníků se ale vždy objeví minimálně jeden z následujících – zvýšený výskyt infekcí (například v ústech), zápal plic, zvýšené teploty, krvácení, například do kůže, bledost, únava, zadýchávání, slabost, zvětšení uzlin, noční pocení, které vyžaduje převlečení i několikrát za noc. Pokud u sebe člověk tyto projevy pozoruje, je dobré zajít k praktickému lékaři a nechat si vyšetřit krevní obraz.

AUDIO: Jak zápasí s chorobou paní Jana? Poslouchejte.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář