Od střevní chřipky až po střevní záněty. Bolesti břicha nepodceňujte!

Bolí vás břicho, máte průjem anebo zácpu. Neotálejte a navštivte lékaře. Může jít třeba o střevní chřipku, ale také i o závažnější onemocnění.

Chronické střevní záněty, označované zkratkou IBD postihují ve vyspělých zemích čím dál více lidí. Naštěstí jde dopředu léčba, která pacienty s těmito vážnými nemocemi často dokáže vrátit do běžného života. Objevují se nové léky, zkoumají se možnosti telemedicíny („medicíny na dálku“) a ověřují nové teorie vzniku nemocí, jejichž potvrzení by mohlo přispět k řešení problému.

Typické zástupce IBD představují Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, každá s trochu odlišnými projevy. Vyskytují se v různě těžkých formách, přičemž ty vážné mohou nemocného ohrožovat na životě. Anebo „pouze“ kvalitu osobního, sociálního i pracovního života drasticky zhoršit. V trávicím traktu totiž probíhá chronický zánět, způsobující velmi časté průjmy, někdy s krví. Průjmy člověka odvodňují a vyčerpávají. Přidat se mohou v krajním případě i píštěle, proděravění střev nebo rozsáhlé vředy.

Lékaři původně mohli nabídnout nemocným jen režimová opatření, diety, případně krevní přenosy, ovšem s nepříliš dobrými výsledky. Před příchodem prvních léků umíralo přes 30 procent pacientů s chronickými střevními záněty. Sice umírají stále, ale už v méně než 1 procentu případů,“ informuje prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

V medicíně se do budoucna díky novým technologiím otevírají zcela nové možnosti. Slibná je takzvaná telemedicína: „Probíhá u nás projekt, v jehož rámci si pacienti se střevními záněty sami v intervalech 3-4 měsíců zjišťují množství bílkovin, zejména kalprotektinu ve stolici. Tato látka funguje jako marker zánětlivých onemocnění. Data pak pomocí mobilní aplikace odesílá lékaři. Nemusí proto chodit na pracoviště tak často, a přesto je pod kontrolou. My můžeme v případě nutnosti upravit léčbu,“ popisuje prof. Lukáš.

Pacientů přibývá, má to dopad na rozpočty

Peníze jsou bohužel limitujícím faktorem. Moderní biologickou léčbou se u nás nyní léčí jen asi 15 procent nemocných s IBD, zatímco třeba ve Francii nebo Německu je to skoro čtvrtina. „Rozpočty bohužel musí řešit skoro všechny země, snad kromě těch nejbohatších. S udivenou reakcí na naše přednášky o nákladech léčby jsem se setkal v Japonsku. Nevěděli, proč se tím zabýváme, tamní vláda zaplatí pacientům téměř cokoli,“ vypráví prof. Lukáš s úsměvem. Dodává, že dostupnost léčby v ČR se velmi zvýšila díky biosimilars – „kopiím“ originálních léčiv, kterým vypršel ochranný patent. Tato léčiva nejsou v účincích nebo bezpečnosti nijak horší než originální léky.

„Tyto léky se pomalu stávají standardem. Farmaceutické společnosti s vlastním vývojem ale mezitím přicházejí zase s další generací léků, které mohou pomoci pacientům s těmi nejvážnějšími formami IBD. Dva takové léky se objevily v ČR na přelomu let 2017 a 2018. Jsou draží, neboť jejich cena musí pokrýt nákladný vývoj. Po vypršení ochrany však opět určitě přijdou jejich kopie, a to rozšíří dostupnost,“ popisuje životní cyklus moderního léku Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

U IBD je v posledních letech pozorován nárůst výskytu onemocnění. Postihuje stále mladší lidi. Nemoc se zpravidla projeví v dospívání nebo v mladé dospělosti. Jsou i případy, kdy choroba začne u batolete nebo dokonce u dítěte mladšího 1 roku. Počet nemocných s IBD v ČR už dosahuje pomalu 50 000.

Teorie vzniku IBD

Chronické autoimunní střevní záněty bývají označovány jako idiopatické – což znamená „vzniklé z neznámé příčiny“. Ta skutečně zatím nebyla prokázána úplně jednoznačně, je ale jisté, že vliv má velké množství faktorů – geny i vnější prostředí. Jde o civilizační nemoc. Podstatou je podle profesora Lukáše ztráta imunitní tolerance vůči komenzální (tedy neškodné) střevní mikroflóře.

AUDIO rozhovor: Co vše způsobí bolesti a nepříjemné pocity v břiše? Co zjistila Šárka Málková?

 

Zdroj foto: Shutterstock

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář