Český národní registr dárců dřeně má nové dobrovolné dárce
Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), zajišťuje nábor, registraci a vyšetření dobrovolných dárců kostní dřeně a odběry dřeně k transplantaci nemocným s leukémií, nádory aj. nemocemi krve. Rozšířil počet dárců z řad pražských strážníků.
„Pražští strážníci jsou pro nábor do našeho registru ideální. Jsou to převážně mladší ročníky zdravých lidí. Navíc je pro ně normální udělat něco pro člověka, který se ocitne v nouzi. Učiní tak, kdykoliv je to třeba, i za cenu vlastního nepohodlí,“ vysvětluje důvod oslovení pražské městské policie ředitel ČNRDD Daniel Pagáč.
„Byl bych opravdu rád, kdyby se maximum strážníků rozhodlo k tomu, k čemu jsem se rozhodl já – stát se dobrovolných dárcem kostním dřeně,“ řekl ředitel Městské policie hl. m. Prahy Eduard Šuster. Do registru vstoupil a podepsal přihlášku a nechal si odebrat 2 ml krve k jejímu rozboru na tzv. transplantační znaky.
Dárcovství dřeně je považováno za nejvyšší dar člověka člověku, a proto je v České republice, stejně jako na celém světě bezplatné.
Český národní registr dárců dřeně byl založen jako jedna z aktivit Nadace pro transplantace kostní dřeně v roce 1992 z podnětu rodin nemocných s těžkými hemato-onkologickými onemocněními.
Jeden z dobrovolníků je i Svatopluk Houšť, strážník specialista – okrskář, dárce kostní dřeně:
Strážník v roce 2008 v Plzni daroval kostní dřeň a pomohl tím jinému člověku zachránit život. Přihlásil se do registru dárců kostní dřeně, kde mu doktoři dělali testy, ve kterých je stanoveno několik bodů, které musí mít dárce a příjemce co nejvíce stejných. Byl v registru 10 let, než se našla tak velká shoda.
Věděl, komu poskytuje svou pomoc?
Je to anonymní záležitost. Teď už je celosvětový registr dárců, takže se může klidně stát, že pomoc poputuje na druhý konec světa.
Jak probíhá darování přímo?
V nemocnici celkem strávíte 4 dny. První den večer se vyspíte. Druhý den je vyšetření kvůli narkóze, měření, vážení atd. Třetí den se provádí samotný odběr, pod narkózou. A po odběru se ještě jeden den prospíte v nemocnici a pak jdete domů. Dárci udělají dva vpichy do pánve zezadu a odsají dřeň.
A co se děje potom?
Ještě tři roky jste průběžně kontaktováni lékařem, kdy se ptá na fyzické a psychické zdraví a má vás „pod kontrolou“.
AUDIO: Do registru dárců dřeně nedávno vstoupil ředitel Městské policie hl. m. Prahy Eduard Šuster, stal se dobrovolným dárcem a strážník Svatopluk Houšť čekal v registru 10 let a pak po odběru kostní dřeně zachránil mladý život. Poslechněte si je.
AUDIO: Lékařka Jana Navrátilová je vedoucí koordinačního centra Českého národního registru dárců dřeně, kdo může být dárcem a jakým způsobem se odebírá kostní dřeň? Poslouchejte.