Kariéra nebo dítě? Plodnost ženy začíná klesat po třicátém roce věku

Rozhodnutí oddálit těhotenství je v poslední době čím dál diskutovanější téma. Průzkumy se shodují, že hlavními kritérii při rozhodování ženy, zda se stát matkou, je nalezení životního partnera, pocit vyzrálosti a připravenosti a v neposlední řadě finanční zabezpečení. Odsouvání mateřství má původ i ve zvyšující se emancipaci žen. Vysokoškolské vzdělání, kariérní růst i pevná pozice na trhu práce, vedla k menší ekonomické závislosti na partnerovi. K posunu věku matek došlo i díky otevření hranic začátkem 90.let a s tím i možností cestovat a studovat v zahraničí. Rozhodnutí mít děti, se tedy stává volbou mezi pracovní/vzdělávací kariérou a touhou po mateřství a rodinným zázemím.

Tělo ženy má ale nejlepší podmínky pro otěhotnění mezi 20. – 28. rokem života. V tomto věku klesá riziko těhotenských komplikací i předčasných porodů. Okolo 24. roku ženy je počet vajíček největší a nejvhodnější k oplodnění.  Analýza Českého statistického úřadu však ukazuje, že v rozmezí let 1993 – 2015, se průměrný věk žen při porodu zvýšil z 25 let na 30 let. Největší riziko v problému početí po dosažení 30 let, vidí vědci v počtu vajíček ženy. Stárnutí vaječníků je ovlivněno jak již zmíněným poklesem vajíček, tak jejich kvalitou. Ovariální rezervu (zásobu vajíček), však ovlivňuje i kouření a životní styl. Pokud má žena nadváhu, počet jejich vajíček klesá rychleji než u ženy s BMI v normě. Podle některých výzkumů, se jich až 90% vyčerpá do pětatřicátého roku života ženy.

MUDr. Tomáš Bagosci, specialista IVF, k tomu dodává: „Je taktéž mnohými výzkumy potvrzeno, že ženy (ale naprosto stejně i muži) sice tuší pokles plodnosti u ženy v závislosti na věku, ale nejsou schopny tento pokles plodnosti časově správně zařadit (předpokládají někdy až o 5-10 let delší plodné období, než je realita), přeceňují obecně pravděpodobnost spontánního otěhotnění, a hlavně mají nereálné představy o úspěšnosti a o limitech IVF léčeb. Takže sice odsouvají mateřství vědomě, ale bohužel na základě špatných informací, nesprávných domněnek nebo na základě špatného výkladu medicínských faktů“.

Zajímavé však je, že odsouvání mateřství a klesající celková porodnost (neboli ukazatel kolik dětí žena za svůj život porodí) spolu nemusí úplně souviset. Podle měření ČSÚ se v roce 2017 v České republice narodilo 114 405 živých dětí, tedy nejvíce od roku 2011. Porodnost tedy vzrostla na 1,67 dítěte na matku. Na konci 80.let minulého století však průměr činil více jak dvě děti na matku. Tento pokles pod hranici prosté reprodukce (tj. dosažení 2,11 dětí na jednu ženu) znamená, že se nerodí tolik dětí, aby se zachoval početní stav obyvatelstva. Zvýšením porodnosti, by se v budoucnu docílilo rovnováhy, kdy se lidé v produktivním věku dokáží postarat jak o děti, tak seniory.

Vývoj úhrnné plodnosti a průměrného věku žen při porodu v letech 1993-2015

Zdroj: ČSÚ

Vědci i demografové se shodují, že motivovat rodiny k vyššímu počtu dětí je i politickým úkolem. Podle řady analýz je pro rodiny nejdůležitější organizace a rozvržení času mezi zaměstnání a péči o děti. A tuto volbu mají rodiny v České republice omezenou, například i díky zrušení jeslí. Pomoc matkám vracejících se z mateřské dovolené zpět do pracovního procesu například díky vytvoření částečných úvazků ze strany zaměstnavatele a zřízení nových školek, by mohl být první krok při rozhodování žen, zda mít s partnerem více dětí.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář