Mnohočetný myelom: málo známá choroba ročně postihne téměř 400 Čechů
Mnohočetný myelom /MM/ patří mezi vážná rakovinná onemocnění. Jde o druhé nejčastější zhoubné onemocnění krve. Průměrné dožití pacientů s touto diagnózou bylo ještě donedávna méně než tři roky. V současnosti ale mají pacienti výrazně lepší šanci na přežití.
Onemocnění ohrožuje velkou část starší populace
„Výskyt mnohočetného myelomu představuje velmi vážné riziko především pro starší generaci. Asi ve 3 % případů se tato nemoc ale objeví u pacientů mladších 40 let,“ říká prof. MUDr. Ivan Špička, CSc., přední český specialista v oboru hematologie
ze VFN v Praze.
Příčiny vzniku mnohočetného myelomu
MM vzniká velmi nenápadně. V časné fázi nemoci ji rozezná jedině náhodné vyšetření. Doposud se nepodařilo odhalit žádnou konkrétní příčinu onemocnění a neexistuje ani jeho prevence. Mnohočetný myelom postihuje především kostní dřeň, kde se tvoří ložiska, která ovlivňují stabilitu kosti. Velmi často tak může být signálem onemocnění bolest pacienta v oblasti páteře. „Proto je důležité podobné příznaky vnímat a zabývat se jimi. Vleklé bolesti zad mohou pro člověka signalizovat mnohem vážnější zdravotní problémy,“ upozorňuje profesor Špička.
Mnohočetný myelom ničivě ovlivňuje proces obnovování kostní tkáně. Dochází ke zrychlenému odbourávání kosti a v důsledku toho také ke zvýšenému uvolňování vápníku do krve – tzv. hyperkalcémii. „Mezi typické příznaky onemocnění však řadíme také celkovou tělesnou slabost, únavu spojenou s chudokrevností. Pacient může být citlivější k infekcím a také mít porušenou funkci ledvin, která se projeví otoky a zánětem či poruchou tvorby moči,“ dodává profesor.
Současná léčba MM a její budoucnost
Lékařům se často podaří vyvolat ústup nemoci, který však po určité době skončí a dojde opět k propuknutí onemocnění. Pacient je tak vystaven vleklému procesu s nejasným výsledkem. „Při onemocnění mnohočetným myelomem využíváme klasickou protinádorovou léčbu, která má za cíl zlikvidovat co největší počet nádorových buněk. Mezi tu řadíme ozařování, chemoterapii nebo transplantaci kostní dřeně. Současně je nutné využívat také podpůrnou terapii, která je zaměřena na léčbu příznaků mnohočetného myelomu,“ říká Ivan Špička. S klesajícím množstvím nádorových buněk se snižuje odbourávání kosti, a tím se zmírňují bolesti. Obnovuje se stavba kosti
a zlepšuje se tvorba krvinek a schopnost organizmu bránit se infekcím. Podpůrná léčba má za cíl zabránit vzniku a rozvoji příznaků nemoci. Pokud jsou již příznaky nemoci přítomny, je cílem podpůrné léčby jejich odstranění. Výsledek terapie však nelze přesně předpovědět.
AUDIO: Jak se dá dnes léčit mnohočetný myelom, to zodpoví profesor Ivan Špička, CSc., přední český specialista ze VFN v Praze.
„Už dnes můžeme tvrdit, že nová biologická terapie je schopná zajistit důkladnou, trvalou odezvu a může jednoho dne tuto dnes smrtelnou chorobu změnit na chronický problém, který bude možné dlouhodobě zvládat. V léčbě MM lze pozorovat jedno z největších zlepšování výsledků za posledních pět let při srovnání se všemi ostatními nádory. To, že bylo dosaženo zásadního milníku – vyléčitelnosti – tento fakt jen umocňuje,“ uzavírá profesor Špička.
AUDIO: Miloš Dušek má diagnózu MM a nemoc zvládá dokonale. Poslouchejte.
