Na následky trombózy zemře v Evropě ročně půl milionu lidí

Trombóza je třetí nejčastější onemocnění srdce a cév. Může způsobit mozkovou mrtvici, infarkt myokardu či plicní embolii. Jde však o onemocnění, kterému se dá úspěšně předejít. „Rizika trombózy neberou lidé stále ještě dostatečně vážně,“ říká Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., lékařský náměstek FN HK.

Z průzkumů vyplývá, že lidé se mnohem více bojí infekcí nebo pohlavních chorob. Přitom v důsledku nakažení virem HIV v Evropě ročně zemře zhruba 6 tisíc lidí a následkem trombózy 500 tisíc. Žilní trombóza je nejčastější příčinou plicní embolie spojené s vysokým rizikem úmrtí. Její léčba v rámci hospitalizace na jednotce intenzivní péče přijde na 100 tisíc a více korun. „Věnujeme-li pozornost prevenci, zachráníme život řadě pacientů. Navíc preventivní  opatření jsou v nákladech o dva řády nižší, než řešení akutního stavu,“ říká profesor vnitřního lékařství  Jaroslav Malý.

Žilní tromboembolická nemoc může mít fatální následky. Vzniká tu krevní sraženina, která brání toku krve v žilním systému. V 85% případů k tomu dochází v žilách dolních končetin. Pokud se sraženina uvolní, může vycestovat do plicní tepny nebo do jejích větví. Tím dochází k plicní embolii, která ve třetině případů končí smrtí. V ojedinělých případech může do plicní tepny vniknout i vzduch nebo částečky tukové tkáně, které se sem dostanou například při úrazu nebo po operaci.

Plicní embolie se projevuje nejčastěji dušností, poruchou vědomí, nebo bolestí na hrudi, někdy vykašláváním krve, ale může dojít i k srdečnímu selhání. „Bylo mi od rána divně, měla jsem těžké nohy a ruce a než jsem došla pár metrů se psem do parku, byla jsem celá zadýchaná. Potom mi hučelo v uších, přestávala jsem vidět a slyšet. Ještě jsem si stačila sednout na lavičku. Přepadl mě kašel a pak už o sobě nějakou dobu nevím. Probrala jsem se pak celá od krve, kterou jsem vykašlala,“ líčí svůj prodělaný nebezpečný stav Věra K., která měla štěstí v neštěstí a byla mezi málo pacienty, kteří takovou komplikaci přežijí. Při následném vyšetření byla plicní embolie na CT plic patrná. Varovným příznakem obecně jsou citlivé a oteklé nohy. Ze statistik vyplývá, že právě k 93% úmrtí na plicní embolii dojde v důsledku nepoznané hluboké žilní trombózy. Na místě je volat rychlou záchrannou službu. „Při všech vážných důsledcích patří trombóza mezi choroby, které se dají řešit. Význam Světového dne trombózy vidím právě v předávání informací. Snažíme se chránit nemocné v rizikových situacích jako jsou závažné operace, úrazy, hlavně dolních končetin, znehybnění končetin po dlouhou dobu apod. Nejšetrnější, ale nejpracnější prevencí je pochopitelně zdravě žít. Nicméně zhruba 8% domácí populace má vrozený sklon ke zvýšenému srážení krve a ti musí být obzvláště opatrní,“ říká Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., lékařský náměstek FN HK.

Světový den trombózy se připomíná teprve třetím rokem a byl stanoven na narozeninový den německého lékaře Rudolfa Vichrowa, který nemoc pojmenoval. „Méně se už ví, že v Hradci Králové žil v 19. století Karel Rokitanský, který se této problematice věnoval souběžně s Vichrowem a jeho přínos věci byl stejně významný. Byl tvůrcem tehdy průkopnické zánětlivé teorie trombózy a daleko přesáhl hranice svého oboru. Za zásluhy byl také povýšen do šlechtického stavu,“ připomíná českého rodáka profesor Malý, který se tomuto tématu věnuje na každoročním kongresu. Ten sdružuje odbornosti napříč lékařským spektrem, jejichž společným jmenovatelem jsou problémy trombózy a krvácení.