Hormony ano, či ne?
Pokud ženy ve věku přes 40 let začnou na svém těle i v něm vnímat změny, jejichž příčinou není žádné onemocnění, v poslední době mají poruchy menstruačního krvácení, nebo přestaly menstruovat, nejspíš se dostávají do přechodného období (klimakteria). Během tohoto období se dostaví menopauza, tedy poslední menstruační krvácení.
V těle ženy proběhne mnoho změn, především hormonálních, organizmus bude daleko vnímavější (náchylnější) k řadě zdravotních problémů a rizik. V tomto období, které je typické pro 45.–55. rok věku, ženy mohou s ohledem na své zdraví mnoho ztratit, ale také mnohé zachránit. Jen žen v rizikovém věku je u nás téměř 643 tisíc, tedy žen ve věku 45 a více let.
Přechod je ve většině případů fyziologický proces vyhasnutí produkce estrogenů ve vaječnících. U třetiny žen se projeví jen vymizením menstruace, zbylé dvě třetiny trpí v různé intenzitě a po různě dlouhou dobu potížemi akutního klimakterického syndromu, jako jsou návaly horka, noční pocení, bušení srdce nebo psychická nevyrovnanost. Všechny ženy pak různě rychle směřují k degenerativním onemocněním, zejména k ateroskleróze a osteoporóze. Úbytek estrogenů totiž znamená ztrátu ochrany před kornatěním tepen a odbouráváním kostní hmoty. Frekvence a síla návalů sice není přímo úměrná hladině hormonů, ale je přímo úměrná míře rizika kardiovaskulárních potíží a dokonce i předčasného úmrtí. Prevencí aterosklerózy je prokazatelně hormonální substituční terapie – při včasném podání, tj. do 10 let od menopauzy. To zdůrazňuje i letošní stanovisko Severoamerické menopauzální společnosti (NAMS) k hormonální substituční terapii:
- Hormonální terapie (HT) zůstává nejúčinnější léčbou vasomotorických příznaků (návaly horka, noční pocení, bušení srdce aj.) i genito-urinárního menopauzálního syndromu (např. porucha růstu sliznice pochvy, dysfunkce močových cest) a prokazatelně brání ztrátě kostní hmoty nebo osteoporotickým zlomeninám.
- Rizika HT závisí na typu, dávce, délce užívání, aplikační cestě, časování zahájení léčby a užitém progestinu. Zatímco jedné ženě vyhovuje klasická pilulka, jiná dá přednost náplasti či spreji. Kožní aplikaci preferujeme u žen, které již užívají více léků nebo mají riziko nadměrného srážení krve. Progestiny jsou v substituční terapii hlavně proto, aby chránily děložní sliznici před nadměrným růstem. Volíme ty, které jsou metabolicky nejméně náročné a blízké přirozenému progesteronu. Poměr přínos a riziko terapie by měl být pravidelně přehodnocován. Tělo samo dá jasně najevo, zda léčbu ještě potřebuje, nebo již ne, a na gynekologa zbývá zkontrolovat mamografii, krevní tlak a případně stav kostní hmoty.
- Pro ženy mladší 60 let, respektive pro ženy do 10 let od nástupu menopauzy
při nepřítomnosti kontraindikací jednoznačně převažuje přínos HT nad jejími riziky.
U žen nad 60 let a více než 10 let po nástupu menopauzy (zejména více než 20 let)
se poměr obrací díky vyššímu riziku ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, tromboembolické nemoci a demence.
- Dlouhodobé užívání HT je indikováno u přetrvávajících vasomotorických potíží a ztráty kostní hmoty.
- V případě přítomnosti genito-urinárního menopauzálního syndromu, kdy pacientky nereagují na volně prodejné přípravky a přitom neexistuje indikace k systémové HT,
je doporučována nízkodávkovaná vaginální estrogenní terapie.
Některé přípravky alternativní terapie dosahují vysoké úspěšnosti v léčbě akutního klimakterického syndromu a vycházejí jako velmi bezpečné. Dle prof. Genazzaniho, předsedy Světové společnosti gynekologické endokrinologie se z alternativních přípravků jeví jako výhodné pro pacientky ty s extraktem z fermentované sóji DT56a.
Každopádně akutní klimakterický syndrom žena nemusí přetrpět, ale naopak – pokud zareaguje na jeho příznaky včasným zahájením léčby a sérií režimových opatření v prevenci závažných nemocí, zejména srdce.
