Je skrytá, záludná a přesto může zničit játra! Žloutenka typu C!

Žloutenka typu C se přenáší krví. Proto se častěji objevuje u narkomanů, kteří používají infikované injekční jehly. Méně častý způsob nákazy je při tetování, když není dodržena hygiena. Žloutenkou se ovšem můžete nakazit i při nechráněném pohlavním styku. Virus se šíří výrazně více než hrozivá nemoc AIDS. Na celém světě je infikováno 170 milionů lidí a každý rok se objeví 3–4 miliony nových případů.

 

Jeho záludnost infekční žloutenky spočívá v tom, že nakažený člověk velmi dlouho nemá žádné příznaky. Případně se projeví jen únava nebo nechutenství, čemuž většina lidí nevěnuje pozornost. Později se mohou objevit poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu nebo trávicí obtíže.

 

Žlutavé zabarvení kůže se nemusí vůbec objevit. Ale neléčený chronický virový zánět jater může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Proti žloutence typu C neexistuje preventivní očkování, dá se ovšem účinně léčit.

 

Nejvíce ohroženými skupinami jsou uživatelé injekčních drog, lidé s tetováním nebo piercingem, osoby často střídající sexuální partnery, hemofilici a lidé, kteří dostali krevní transfúzi před rokem 1992.

Akutní fáze onemocnění probíhá často jako běžná chřipka anebo nachlazení a pacient vůbec nic netuší. Problémem je, že až u 85 % pacientů přechází toto onemocnění do chronické fáze. Virus zůstává v těle pacienta a dál se množí a poškozuje především játra.

 

Zvýšené jaterní testy se odhalí během krevních odběrů. Cíleně se vyšetřují  hlavně narkomani, děti matek infikovaných VHC a pacienti, kteří dostali v minulosti (před rokem 1992) transfuzi krve nebo jim byl transplantován orgán. Pokud se v krvi prokáže virus VHC, je potřeba určit míru postižení jater. Provádí se proto jaterní biopsie – odběr vzorku jaterní tkáně, který se dále vyšetřuje. Podle tohoto výsledku se zahajuje léčba.

 

Cílem léčby je prodloužit a zlepšit kvalitu života nemocného. Musí proto dodržovat jaterní dietu, zcela se zříci alkoholu a vyvarovat se fyzické námaze. Při léčbě se užívají viirostatika, která potlačí množení viru v jaterních buňkách. Nejlepší výsledky v léčbě chronický hepatitid mají tzv. Interferony. Jde o bílkoviny, které se přirozeně tvoří v buňkách imunitního systému. Interferony brání vlastní buňky před infekcí a nádorovým bujením. Dnes se však interferony kombinují s protivirovými preparáty, například Ribavirinem. Od konce roku 2011 se k původní dvojkombinaci přidává i třetí protivirová složka a tím dochází ke zvýšení účinnosti léčby a i snížení nežádoucích vedlejších účinků.

 

Během léčby je možné používat i některé rostlinné přípravky. Pozitivní vliv mají ostropestřec mariánský, pupava, bělas, hořec či šťovík žlutý. Užívání těchto přípravků je však nutné konzultovat s lékařem.

 

Jak je zákeřná hepatitida typu C, co jí dokáže zastavit, to už prozradí lékařka z pražského IKEMu Soňa Fraňková (foto)

Rozhovor si poslechněte ZDE

 

a svůj příběh se záludnou nemocí vylíčí paní Margita.(foto)

Rozhovor si poslechněte ZDE

 

 

 

Šárka Málková, Redakce Zdraviamy.cz

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář