Srdeční infarkt je závažné, život ohrožující onemocnění, které se může kdykoliv opakovat
Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu je definován jako úmrtí části srdečních buněk, vzniklé na základě náhlého uzávěru nebo výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje danou oblast srdce.
Typickými příznaky infarktu jsou bolest za hrudní kostí, leckdy i svírání a tlak. Tyto příznaky se šíří do krku, mandlí, případně i do levé horní části ruky. Typické je, že bolest vznikne náhle a trvá nepřerušovaně pět, deset i více minut. Nemocný se může potit, být dušný, mívá pocit nedostatku vzduchu. Jsou ale i pacienti, u nichž infarktová bolest vypadá jinak, a dokonce se může stát, že infarkt proběhne bez jakýchkoliv příznaků – odhaduje se, že takto nepovšimnuta zůstává každá desátá srdeční příhoda.
| Nejčastějšími příznaky srdečního infarktu jsou:
• Bolest na hrudi (popisovaná jako pocit tísně, tlaku, pálení nebo svírání) • Bolest se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, může vyzařovat do ramene, levé paže nebo obou horních končetin, může být i v zádech mezi lopatkami nebo v oblasti břicha • Bolest neustupuje ani když jste v klidu • Pocit nedostatku vzduchu • Pocit na zvracení, zvracení • Chladný pot, bledost • Úzkost, nepravidelný srdeční tep
U žen se mohou příznaky lišit: • Pocit nedostatku vzduchu, slabost • Pocit náhlé žaludeční nevolnosti • Náhlá silná únava |
Sekundární prevence
Srdeční infarkt se může kdykoliv opakovat. I několikrát za život. Statistiky dokládají, že přibližně každý čtvrtý pacient po prvním infarktu dostane druhý srdeční infarkt. V klinických studiích na souboru tisíců nemocných s infarktem byly zjištěny tzv. rizikové faktory, které ke vzniku infarktu přispívají. Patří mezi ně kouření, vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, extrémní obezita, cukrovka, nedostatečná pohybová aktivita, nadměrná konzumace alkoholu, psychický stres, i ty neovlivnitelné jako je mužské pohlaví, vyšší věk nebo dědičné dispozice. Cílem sekundární prevence je snaha ovlivnit rizikové faktory u každého pacienta po infarktu. Nemocný po akutním infarktu myokardu je v České republice nejčastěji ošetřen primární angioplastikou (rychlé zprůchodnění koronární tepny prostřednictvím katétrů) se zavedením stentu do postižené koronární tepny. Při propuštění z nemocnice si pacient odnáší doporučení ohledně změny životního stylu, je poučen o dietních opatřeních, možnostech rehabilitačních programů a má správně nastavenou farmakoterapii.
Nejčastějšími doporučovanými aktivitami jsou chůze, jízda na rotopedu, plavání a běh.
Pravidelné užívání všech léků předepsaných lékařem, společně se změnou životosprávy, prodlužuje a zkvalitňuje život po infarktu a snižuje pravděpodobnost vzniku další srdeční příhody.
AUDIO rozhovor: Co se od odborníků dozvěděla Šárka Málková?
