Pro život dítěte je nejdůležitějších prvních 1000 dní – výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí

České děti do tří let mají příliš cukru, soli i nevhodných tuků a nedostatek zeleniny.  Výzkum Iniciativy 1000 dní do života odhalil i nedostatek vápníku, železa nebo vitaminu D. Vlivem nevhodné stravy jsou děti náchylnější k civilizačním onemocněním. Zvrátit to může tzv. nutriční programování.

Rodiče mohou až z 80 % ovlivnit, jak kvalitní život bude mít jejich dítě v dospělosti. „Zdraví dítěte v dospělosti předurčují geny pouze z 20 %, zbylých 80 % je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku,“ říká doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., z Pediatrické kliniky FN Motol.

AUDIO: Nutriční programování představí docent Jiří Bronský a s výzkumem výživy u nejmenších nás seznámí lékař Petr Tláskal.

„Výživa dítěte v prvních 1000 dnech života hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. V období raného dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči negativním vlivům stravovacích návyků, které aktivují rozvoj civilizačních onemocnění,“ sděluje předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.

AUDIO: Malé děti nemají rády zeleninu, jak jim ji dát,  to už poradí lékařka Alena Šebková a maminka Štěpánka Duchková.

Nutriční programování klade důraz na vhodné zdroje energie, pestrost stravy a včasné odhalení alergií. Iniciativa 1000 dní do života ho prosazuje jako základní přístup k výživě dětí do tří let věku.

Nevyvážená skladba stravy – dětem chybí železo, vápník i vitamín D

Podle aktuálního průzkumu odpovídá příjem energie dětí v tomto věku doporučením, ale skladba stravy je nevyvážená. V jídelníčku mají oproti doporučením víc živočišných bílkovin a tuků a také soli. Do budoucna to zvyšuje u nich riziko metabolických změn, jako obezita či postižení cév.

Ke změnám metabolismu přispívá i nižší podíl rostlinných tuků a ryb ve stravě dětí. Děti je potřebují, mastné kyseliny v nich obsažené příznivě ovlivňují jejich psychomotorické schopnosti a imunitu.

„Za dobrý zdroj železa je tradičně považováno maso, nicméně české děti dostávají především bílé maso, které obsahuje asi 3x méně železa než červené. Výzkum ukázal, že v dětském jídelníčku se nejčastěji objevuje maso kuřecí,“ upozorňuje MUDr. Petr Tláskal, CSc.

„Moji synové se naučili jíst ryby v prvním roce, ale se zeleninou se potýkáme dodnes. Musím být vynalézavá, abych je přelstila, a oni snědli vše, co skutečně potřebují. Rodiče by si měli uvědomit, že co zvládnou v prvních třech letech života dítěte, to se jejich potomkovi v dospělosti mnohonásobně vrátí,“ uzavírá Štěpánka Duchková, ambasadorka iniciativy 1 000 dní do života.

Stěžejní momenty vývoje se odehrávají v děloze, ale mozek, kostra, metabolické orgány a imunitní systém se dále vyvíjí v etapě raného dětství až do batolecího věku. Výživa v tomto období pokládá základy optimálního vývoje metabolismu, imunity a mozku, ale může zároveň pozitivně naprogramovat chování dítěte, zejména jeho stravovací návyky a chuťové preference.