Kozí nebo kravské? Laktózová intolerance se hlásí o slovo.

Možná vám mléko nedělá dobře. Možná to ještě nevíte určitě, ale tušíte, že s vaším trávením není něco v pořádku. Bolesti břicha, nadýmání, plynatost, křeče, průjmy a zvracení. Příznaky se mohou objevit do půl hodiny po požití laktózy a u některých jedinců mohou přetrvat až tři dny. Délka trvání těchto obtíží závisí hlavně na množství požité laktózy a velikosti deficitu produkce trávicího enzymu. U člověka, který trpí touto intolerancí, může navíc díky rychlejšímu průchodu tráveniny střevy docházet ke sníženému vstřebávání ostatních živin z potravy. Víte, že laktózová intolerance se může objevit v jakémkoliv věku? 

Podle některých studií trpí touto intolerancí v některých zemích až 75 % dospělých obyvatel. Jedná se o neschopnost lidského organismu správně se vypořádat s trávením mléčného cukru, laktózy. Štěpení mléčného cukru začíná v horní části tenkého střeva a v jeho spodní části dochází k jejímu rozkladu. Enzym, který štěpení laktózy zajišťuje, se nazývá laktáza. „Pokud lidské tělo neprodukuje tento enzym v dostatečné míře, zůstává mléčný cukr v tenkém střevě částečně nebo zcela nerozštěpen,“ říká výživová poradkyně Iva Šmrhová a vysvětluje: „V tomto stavu na sebe kvůli vyššímu osmotickému tlaku váže velké množství vody, čímž urychluje průchod tenkým střevem a dále zhoršuje jeho štěpení. Nerozštěpená laktóza, která na sebe takto navázala vodu, přechází do tlustého střeva, kde je rozkládána za přispění střevních bakterií. Během tohoto rozkladu vzniká vysoké množství střevních plynů, čímž dochází k nadýmání, pocitu tlaku, bolesti břicha, dochází k průjmům nebo naopak k zácpě.“

Schopnost štěpit laktózu se začíná v lidském organismu snižovat ve věku dvou let, kdy lidské tělo snižuje míru produkce laktázy. V ojedinělých případech se může stát, že se narodí děti, které schopnost produkovat tento trávicí enzym nemají vůbec.

Jak bojovat s intolerancí?

Schopnost laktózu tolerovat se zvyšuje při konzumaci fermentovaných mléčných výrobků, tedy produktů, které prošly procesem mléčného kvašení. „Při tomto procesu výroby dochází k přirozenému snížení obsahu laktózy v potravinách o 20 – 30 %, navíc jsou fermentované mléčné výrobky lépe stravitelné a vápník v nich obsažený je lépe vstřebatelný,“ říká Iva Šmrhová a pokračuje: „Dále je velmi vhodná konzumace sýrů, kde je obsah laktózy téměř nulový. K dispozici jsou také rostlinné náhražky mléka. Z ostatních druhů živočišných mlék má např. ovčí mléko přibližně o 10 % vyšší obsah laktózy než mléko kravské, a naopak mléko kozí obsah laktózy o 10 % nižší.“

Kozí mléko je zajímavé hned v několika směrech, jak vypočítává MUDr. Slíva, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na kozím mléce Slíva nejvíce oceňuje skutečnost, že je svým složením velmi blízké mléku mateřskému: „Vedle podobnosti kozího a mateřského mléka co do obsahu mastných kyselin a proteinů je zřejmá podobnost i v přítomných oligosacharidech. A ačkoliv se obsah laktózy v kravském i kozím mléce liší jenom mírně, u kozího mléka je méně často zdrojem pro rozvoj laktózové intolerance.“ Jinými slovy, kozí mléko může být lépe snášeno tam, kde činí problémy mléko kravské.

Další zajímavostí je, že kozí mléko „obsahuje cca 5 – 8 x vyšší množství oligosacharidů než mléko kravské, přičemž tyto látky mohou přirozeně působit jako prebiotika, a významně tak modifikovat složení střevní mikroflóry,“ uvádí Slíva. Oligosacharidy jsou nestravitelnou složkou stravy, která slouží ve střevech jako potrava pro „přátelské“ bakterie, především bifidobakterie. Tím pomáhají zajistit optimální podmínky pro růst prospěšných bakterií v  trávicím traktu. To se pozitivně odrazí na zdravotním stavu konzumenta, a to nejen v oblasti trávení, ale také např. z hlediska celkové imunity.

Proč snášíme lépe kozí mléko?

Množství bílkovin v kozím mléce je vyšší než v kravském, avšak důležitý rozdíl spočívá v jejich složení, což je pravděpodobně důvod, proč organizmus některých lidí snáší kozí mléko podstatně lépe než mléko kravské. „Lepší stravitelnost kozího mléka je způsobena zejména rozměry a složením tukových částic, které se více podobají těm v mléku mateřském,“ uvádí Šmrhová. Tuk kozího mléka je přirozeně homogenizovaný a tím i lépe stravitelný. Kozí mléko ale z různých důvodů nemůže konkurovat mléku kravskému. Mimo jiné zejména proto, že se produkuje výhradně v rámci malochovu pro domácí spotřebu či přímý prodej. Podle výživové poradkyně lze kozí mléko vyhodnotit jako kvalitnější, lépe stravitelné a zdravotně prospěšnější než mléko kravské, ovšem pouze za předpokladu, že je dbáno na vysokou kvalitu podávaného krmiva a celkovou hygienu při odběru a zpracování.

Kozí mléko u miminek? Dle Směrnice ano!

U kojenců je nejideálnějším způsobem výživy kojení, protože mateřské mléko je pro miminko nejlepším zdrojem všech potřebných živin. V situacích, kdy kojení není možné, nebo je mateřského mléka málo, hledáme pro naše miminko tu nejvhodnější náhradu. Pokud srovnáme jednotlivé druhy mlék, ze kterých se náhradní kojenecká mléka vyrábí, zjistíme, že složením se mateřskému mléku nejvíce blíží mléko kozí. Na základě Směrnice Komise Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) jsou bílkoviny kozího mléka používány pro výrobu náhradní kojenecké výživy a dále pokračovacích neboli batolecích či junior mlék pro děti až do tří let věku.

„I přesto, že bylo zjištěno, že kozí mléko se svým složením velmi blíží mateřskému mléku, se jako výchozí surovina do kojeneckých mlék plošně používá kravské mléko,“ říká Ing. Hana Poskočilová, odborná poradkyně pro výživu a vývoj potravin společnosti Goldim a vysvětluje: „To se poměrně složitými procesy upravuje, aby vyhovovalo potřebám kojenců a batolat. Homogenizací se zmenšují tukové částice a přidávají se např. nukleotidy, látky potřebné pro růst a správné fungování imunitního systému, které jsou přítomné v mateřském mléku. Přitom v kozím mléku jsou tyto látky přirozeně obsažené, a to zhruba v 5x vyšším množství než v kravském mléce. Není tedy třeba mléko složitě upravovat, aby se více blížilo mléku mateřskému. Kozí mléko v mnoha směrech takové je. Toho se dá velmi dobře využít při výrobě kojeneckých a batolecích mlék a také kozích kaší.